Patrik

Roč. 1991, evid. číslo 66/150

Zakladatel naší stáje Patrik se narodil 8. srpna 1991 u chovatele Jaroslava Kuželky. Do roku 2001 se spolu s Gabkou Drábikovou účastnil skokových soutěží do stupně obtížnosti L. Poté ukončil sportovní kariéru a začal plnit úlohu provozního koně. Byl využíván jak pro výcvik začátečníků na lonži, tak i pokročilými jezdci pro jízdárenskou práci. Pro svou klidnou a vyrovnanou povahou se stal nenahraditelným při vožení malých dětí. Patrik byl velmi příjemný a spolehlivý kůň pod sedlem, byl lehce ovladatelný, nelekal se a nevyhazoval. Taktéž při ošetřování to byl mazlík, který by vědomě nikdy neublížil. Byl zkrátka výborným učitelem. Bohužel dne 8. srpna 2011 odešel do koňského nebe.

Rodokmen

Ryzák Servátor se narodil 11. května 1966 v Neue Garge v bývalém Východním Německu po originálním hannoverském hřebci Senner. Jeho otec pocházel z linie trakénského hřebce Semper Idem. Ta se rozšířila v Hannoversku přes hřebce Senatora. Příslušníci této linie vynikali výborným exteriérem, fundamentem i výkonnostními schopnostmi. Často se však u nich objevoval problematický charakter a horší jezditelnost, kterou do linie vnesl hřebec Dampfross. Servátor byl importován jako dvouletý, výkonnostní zkoušky absolvoval v Albertovci. V roce 1969 byl zařazen jako kmenový plemeník do netolického hřebčína, kde dal 47 klisen do stáda. Působil zde až do roku 1980 s výjimkou roku 1977, kdy byl zapůjčen do Kladrub nad Labem. Tam po něm byly zařazeny 3 klisny. Do chovu bylo po Servátorovi zařazeno 13 synů. Jeho potomstvo bylo poměrně vyrovnané, s dobrými užitkovými vlastnostmi a přirozenými skokovými schopnostmi, představovanými především mohutnou odrazovou silou a velmi dobrou technikou práce pánevních končetin. Obavy z jejich horší jezditelnosti však od nich chovatele odrazovaly, přestože někteří tuto vlastnost na potomstvo nepřenášeli. Na Moravě působil vynikající syn Servátor - 21 z matky po plnokrevném hřebci Div. Servátor - 21 dal dva syny a 81 vysoce kvalitních dcer.

Mateřský otec Servátora-21, plnokrevný ryzák Div, se narodil 4. 3. 1948 v hřebčíně Napajedla. Otec Lionel byl nejlepším českým plnokrevníkem čtyřicátých let minulého století a matka Diva vítězkou Derby v roce 1946. Divův exteriér byl posuzován rozporuplně. V roce 1950 zvítězil v soutěži krásy dvouletků v německém Hoppegarten, avšak posudky našich odborníků z pozdějších let byly vesměs nepříznivé. To byl možná důvod, proč byl při svém působení v chovu pronásledován nepřízní ze strany zemských hřebčinců. Dalším důvodem mohly být jeho malé úspěchy na rovinové dráze a neúspěšný pokus v Xaverově přeškolit ho na steeplera. V Albertovci nepřesvědčil ani několika výbornými sportovními potomky (Borec, Granada, Div), z Kladrub nad Labem odešel již po třech měsících, ač zde později někteří jeho potomci přinesli mnoho slávy (Nestor - vítěz Velké Pardubické, Čáka). Před vyřazením z chovu ho zachránil začínající chov ve Státním statku Dubá. Poté, co i zde zplodil několik vynikajících potomků ve sportu i v dostizích (Sahar, Sádek, Javor), dostal ještě příležitost ve stádě hřebčína Netolice. Od roku 1963 až do své smrti v roce 1972 zde produkoval značné množství potomků, z nichž podstatná část byla exportována či použita v dostizích. Celkový výčet jeho potomků, kteří se uplatnili ve sportu či polokrevných dostizích, by byl velmi rozsáhlý. V Čechách jich mnoho nezůstalo, v povědomí zůstává zejména jeden z nejúspěšnějších koní Jiřího Pecháčka - Dany.

Nyní se ještě zmíním o dědovi Servátora, jímž je hannoverský plemeník Senator. Tento ryzák byl krásný hřebec, přes svoji střední výšku měl dlouhé linie, a k jeho dalším přednostem patřil korektní fundament, dobře osvalený krk, široké plece, kvalitní kopyta a pohyb. Senatorova dráha plemeníka započala v Altenbruchu (hannoverská oblast). Dal 40 körovaných synů a mnoho klisen umístěných na přehlídkách. Nejvýznamnějšími plemeníky po Senator byli bezpochyby Sender, Sesam I a možná Senat. Plemeník Senator položil základ linie produkující velmi výkonné, všestranné a tvrdé sportovní koně.

Vraník Karneol se narodil 18. listopadu 1966 ve Spolkové republice Německo, odkud byl do Česka dovezen v roce 1969. Otcem byl špičkový hřebec v chovu trakénů v tehdejším Západním Německu Impuls. Matkou Karneola byla klisna Kassandra. Karneol byl čistý trakén příslušející k linii Perfectionist, na kterou byl prochován přes hřebce Ararad. Byl výborného exteriéru, velice hluboký a široký. V letech 1970 až 1972 působil v Albertovci, od roku 1973 do roku 1977 byl zapůjčen do východoněmeckého Moritzburgu výměnou za hřebce Granat. V roce 1978 se vrátil do Albertovce, kde zůstal do roku 1982. Mezitím byl krátce zapůjčen do Čech do chovu JZD Humburky. Z obou albertovských období po něm bylo zařazeno 8 hřebců. Prakticky ani jeden ze synů se neuplatnil a všichni byli brzy vyřazeni. Dlouhodobě se uplatnil jen Karneol Jičínský z chovu ŠZP Nový Jičín. Celkově lze říci, že ve srovnání s ostatními trakény v našem chovu byl větším přínosem než Granat a Faharadža, ale nedosáhl jako plemeník zdaleka takových kvalit jako Quoniam a Topas.

V rodokmenu Patrika je rovněž zastoupen trakénský plemenný hřebec Quoniam, narozený 24.4. 1954 v hřebčíně S.M. Kirova v bývalém Sovětském svazu. Tento velice mohutný hnědák byl do hřebčína Albertovec importován tehdejším ředitelem Dr. Večeřou jako roček v roce 1955. Původní jméno Govor bylo změněno na Quoniam. Jako plemeník působil v Albertovci v letech 1957 až 1967. Zařazeno tu po něm bylo 5 synů a 18 dcer. Ze sportovních koní vynikla klisna Bečva a zanechal zde i dva kmenové plemeníky Quoniam I a Quoniam II. V období 1968 až 1970 působil v zemském chovu na Moravě, kde velice dobře navázal na krev moravských teplokrevníků, a to jak klasické krve Furioso, Przedswit, tak krve oldenburské. Tento úspěch mu otevřel cestu do hřebčína Netolice. Zde působil úspěšně až do stáří 26 let mezi lety 1970 až 1980. Z tohoto období po něm bylo zařazeno do zemského chovu 11 synů a do vlastního stáda 32 dcer.