Sekura

Roč. 1994, evid. číslo 66/213

Sekura se narodila 29. července 1994 u chovatele Jaroslava Kuželky. Je jednou z prvních obyvatelek Stáje Václav. Klisna byla zpočátku velmi temperamentní a uměla si pořádně vyhodit. Nebylo mnoho jezdců, kteří by její "stojky" bez problému useděli. Postupem času však zklidnila. Klisna je velmi učenlivá, nelekavá, má velmi příjemné chody, reaguje dobře na pobídky a ochotně skáče nižší překážky. Do sportu nikdy zařazena nebyla, od počátku je využívána jako oddílový a provozní kůň, tu a tam se však zúčastnila veřejných tréninků s obtížností parkuru stupně ZM a Z. Panu Drábikovi dala dvě hříbata - hnědáka Songa a hnědku Sun Melody. Dnes je Sekura vcelku milá, klidná a vyrovnaná kobylka.

Rodokmen

Tmavý hnědák Libanon-54 úspěšně startoval ve skokových soutěžích a dosáhl sportovní výkonnosti ST. Je synem plnokrevného napajedelského odchovance Libanona, jenž byl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let pronajat do Vídně, kde získal titul Kůň roku 1970. V Rakousku vyhrál 5 dostihů (mj. Graf Hugo Henckel Memorial, Cena města Vídně, St. Leger) a v dalších sedmnácti (mj. druhý v Československém derby, třetí v Rakouském derby) se umístil. Libanonův otec Detvan byl po skončení úspěšné dostihové kariéry, která čítala mj. vítězství v mezinárodní Ceně Moskvy, Ceně Varšavy a St. Legeru, zařazen do chovu. Rodný napajedelský hřebčín ho ovšem nemohl vzhledem k blízké příbuznosti k některým chovným klisnám využít, a tak jej zapůjčil do Xaverova. Zde ovšem neměli k Detvanovi důvěru a poslali ho do Hubic. Na Slovensku se mu během čtyř let narodila pouhá čtyři hříbata a v roce 1959 se vrátil do Napajedel. Mezitím ovšem na dráze ukázala skvělé výsledky jeho dcera Hviezda, a tak se Detvanovi postupně dostávalo stále větší důvěry. V průběhu dalších 17 let dal skvělé koně jako Silver, Crapom či Siesta.

Tmavý hnědák Gradivo se narodil v roce 1939 v německém hřebčíně Waldfried. Na dostihové dráze startoval celkem dvacetkrát, z toho osmkrát zvítězil a dosáhl ještě dalších devět umístění. Jeho největším úspěchem bylo vítězství v Hnědé stuze Německa a triumf ve Velké ceně Baden Badenu. Do Napajedel přišel v roce 1944 s reputací jednoho z nejlepších německých tříletků poslední doby, který se musel sklonit jen před šampiónem Ticinem. V našem chovu tuto pověst potvrdil. Dal několik vynikajících synů, z nichž dlužno jmenovat zejména Detvana, Brata, Diadéma, Korana a Symbola, z jeho dcer je nutno uvést především Cetinu. Gradivo měl nesporně velkou zásluhu na výstavbě napajedelského stáda matek. V hřebčíně působil až do roku 1961, kdy byl ve věku 22 let utracen.

Libanonův mateřský otec Masis se narodil 12. ledna 1952. Již jako hříbě vzbuzoval pozornost zaměstnanců hřebčína Napajedla, když se projevoval mezi svými vrstevníky jako silná individualita. Po příchodu do tréninku byl v tradiční přehlídce dvouletých oceněn jako exteriérově nejlepší hřebec. Rovněž trenér Josef Celler si záhy všiml, s jakou ladností a elegancí se Masis pohybuje při ranní práci. Na dráze však zpočátku nezářil, jako dvouletek byl šetřen, navíc chvíli trvalo, než trenér našel klíč k jeho výkonnosti. Teprve druhé místo ve Velké červnové ceně cosi napovědělo a pak se již Masis stal králem svého ročníku. Vítězstvím v Čs. derby v tehdejším časovém rekordu 2:32,3 a triumfem v Ceně Moskvy na Mezinárodním mítinku v Moskvě (čas 2:28,4 na písku) se Masis zapsal do historie našeho turfu a na podzim ještě přidal vítězství v St. Legeru. Více mu již zdravotní stav nedovolil, a tak v roce 1956 odešel s velkou slávou do rodného hřebčína. I zde se dokázal prosadit – během dvaceti let působení v chovu dal mimo jiné čtyři vítěze derby (Lyon, Relief, Elita, Latina) a další skvělé koně typu Tarantely, Delegace, Cavalerie, Liry či fenomenální polské klisny Demony. Masis uhynul ve věku 24 let koncem května 1976.

Hnědák Cent se narodil 18. dubna 1956 v hřebčíně Napajedla. Byl plnokrevníkem vynikající výkonnosti. Stal se vítězem Československého derby 1959 a získal generální handicap 92 kg. Po zařazení do chovu působil do roku 1966 v hřebčíně Horní Motěšice, odkud byl získán pro český chov. V letech 1977 a 1978 působil v kladrubském hřebčíně, kde po něm byly zařazeny 2 dcery. V roce 1978 až 1980 připouštěl na různých stanicích v zemském chovu jako 19 Cent. Na potomstvo spolehlivě předával skokové vlohy. Do plemenitby byl zařazen 4260 Cent-22 z matky Furioso XX-8 motěšického chovu. Pod jménem Cinzano byl tento kůň úspěšný s Ing. Janem Kutějem ve skokovém sportu stupně T. Po zařazení do chovu v Horních Motěšicích působil na Moravě jakožto Cent I. I ten se v chovu osvědčil. Jeho synem je známý skokový kůň Labe Jeff, který s Jiřím Skřivanem dosáhl výkonnosti stupně T. Největšími úspěchy Centova otce, hnědáka Deux pour Centa, narozeného v roce 1941 ve Francii, bylo vítězství v Grand Prix de Paris a třetí místo v Prix de l’Arc de Triomphe. Do ČSSR byl importován v roce 1955. Ačkoliv v Napajedlích působil pouze půldruhého roku, stihl dát dva derby-vítěze Centa a Cejlona, výborného Jasmína a úspěšnou Dinu. Uhynul 16. července 1956 na srdeční mrtvici.

Výše jmenovaní plemeníci jsou anglickými plnokrevníky. Nyní se ještě stručně zmíním o anglickém polokrevníkovi Gidran XIV. Mohutný ryzák delšího tělesného rámce, souladně stavěný, se narodil 7. května 1955 v hřebčíně Kladruby n. Labem. Po výkonnostních zkouškách v roce 1958 se stal plemeníkem v oblasti hřebčince Nemošice, kde působil až do roku 1965 a potom v mateřském hřebčíně. Zde celkem připustil 144 klisen, kterým se narodilo 76 hříbat. Jeho otec Gidran VII, slabě prokvetlý ryzák s hvězdou a odznaky na končetinách, se narodil 27. září 1942 v hřebčíně Kladruby nad Labem. Vyznačoval se výbornou mechanikou pohybu s kmihuplnými chody a vyšší akcí. Rovněž oplýval dobrou krmitelností. V roce 1946 se stal hlavním plemeníkem ryzého stáda v mateřském hřebčíně, v letech 1949-50 působil na stanici hřebců v novém Bydžově, následující rok se vrátil do Kladrub, kde působil až do roku 1956, kdy musel být poražen pro těžkou koliku.

Vraník Karneol se narodil 18. listopadu 1966 ve Spolkové republice Německo, odkud byl do Česka dovezen v roce 1969. Otcem byl špičkový hřebec v chovu trakénů v tehdejším Západním Německu Impuls. Matkou Karneola byla klisna Kassandra. Karneol byl čistý trakén příslušející k linii Perfectionist, na kterou byl prochován přes hřebce Ararad. Byl výborného exteriéru, velice hluboký a široký. V letech 1970 až 1972 působil v Albertovci, od roku 1973 do roku 1977 byl zapůjčen do východoněmeckého Moritzburgu výměnou za hřebce Granat. V roce 1978 se vrátil do Albertovce, kde zůstal do roku 1982. Mezitím byl krátce zapůjčen do Čech do chovu JZD Humburky. Z obou albertovských období po něm bylo zařazeno 8 hřebců. Prakticky ani jeden ze synů se neuplatnil a všichni byli brzy vyřazeni. Dlouhodobě se uplatnil jen Karneol Jičínský z chovu ŠZP Nový Jičín. Celkově lze říci, že ve srovnání s ostatními trakény v našem chovu byl větším přínosem než Granat a Faharadža, ale nedosáhl jako plemeník zdaleka takových kvalit jako Quoniam a Topas.

Trakénský plemenný hřebec Quoniam se narodil 24.4. 1954 v hřebčíně S.M. Kirova v bývalém Sovětském svazu. Tento velice mohutný hnědák byl do hřebčína Albertovec importován tehdejším ředitelem Dr. Večeřou jako roček v roce 1955. Původní jméno Govor bylo změněno na Quoniam. Jako plemeník působil v Albertovci v letech 1957 až 1967. Zařazeno tu po něm bylo 5 synů a 18 dcer. Ze sportovních koní vynikla klisna Bečva a zanechal zde i dva kmenové plemeníky Quoniam I a Quoniam II. V období 1968 až 1970 působil v zemském chovu na Moravě, kde velice dobře navázal na krev moravských teplokrevníků, a to jak klasické krve Furioso, Przedswit, tak krve oldenburské. Tento úspěch mu otevřel cestu do hřebčína Netolice. Zde působil úspěšně až do stáří 26 let mezi lety 1970 až 1980. Z tohoto období po něm bylo zařazeno do zemského chovu 11 synů a do vlastního stáda 32 dcer.