Liwer

Roč. 1995, evid. číslo 66/7

Světlý hnědák Liwer se narodil 20. března 1995 u chovatele Jaroslava Kuželky. Do naší stáje přijel jako tříletý neobsednutý valášek v roce 1998. Kůň byl zpočátku ježděn zkušenými oddílovými členkami, poté přešel do tréninku Václava Drábika, s nímž úspěšně absolvoval parkury do stupně ZL. Od roku 2000 byla jeho ošetřovatelkou a jezdkyní Martina Grussmannová, s níž se v letech 2001-2002 účastnil parkurů do stupně L. Slibnou kariéru talentovaného koně s nádherným stylem skoku bohužel ukončil pád za překážkou. Natažená šlacha se léčila asi rok, podrobil se nejrůznějším terapiím, blistrování a magnetování. Když se jeho stav zlepšil, vrátil se na krátkou dobu ke skokovému sportu. Ztratil však jistotu a pokud nebyl správně přiveden ke skoku, raději z opatrnosti zastavil. Po drezurní stránce byl vždy poslušný, ochotný, měkký v hubě. Nutno přiznat, že radost ze života dával najevo nepříliš chvályhodným způsobem - často a rád vyhazoval, proto byl členy oddílu přezdíván "dělo". V letech 2005-2007 byl využíván jako voltižní kůň. Podstatně zklidnil a vytvořil si nádherný vztah k dětem. Liwer byl velice sympatický koník, měl smysl pro humor, rád se předváděl a vyplazoval na kolemjdoucí jazyk. Později byl využíván jako provozní kůň. Do koňského nebe odešel 8. srpna 2011.

Rodokmen

Liwerův otec Watergatte se narodil v roce 1983 v SRN. Je příslušníkem westfálské plemenné knihy. Je to velmi ušlechtilý hřebec dobrého exteriéru, na potomstvo spolehlivě předává svůj solidní zevnějšek a sportovní vlohy. Ve sportu nikdy nebyl testován. Do plemenné knihy bylo po něm zapsáno zatím 65 klisen, z toho 41 do oddílu HPK (Hlavní plemenná kniha). Do zemského chovu zařadil dva syny: prvním je 2711 Watergatte nemochovický, druhým 638 Wald. Watergatte je velice úspěšný v produkci sportovních koní. V roce 2001 bylo v přehledu ČJF evidováno 46 sportujících potomků s maximální výkonností stupně ST. Watergatte byl jedním z posledních hřebců zakoupených státním plemenářským podnikem pro naše hřebčince. Po dovozu v roce 1990 působil v hřebčinci Tlumačov. Od roku 1991 působil na různých stanicích na Moravě. Otec Watergattea Watzmann patří do hannoverské linie Detektiv - Duellant. Produkoval především výborné skokové koně a dal 19 plemeníků. Jeho nejúspěšnějším synem je bezpochyby Walzerkönig, olympijský vítěz ze Soulu.

Ryzák Servátor se narodil 11. května 1966 v Neue Garge v bývalém Východním Německu po originálním hannoverském hřebci Senner. Jeho otec pocházel z linie trakénského hřebce Semper Idem. Ta se rozšířila v Hannoversku přes hřebce Senatora. Příslušníci této linie vynikali výborným exteriérem, fundamentem i výkonnostními schopnostmi. Často se však u nich objevoval problematický charakter a horší jezditelnost, kterou do linie vnesl hřebec Dampfross. Servátor byl importován jako dvouletý, výkonnostní zkoušky absolvoval v Albertovci. V roce 1969 byl zařazen jako kmenový plemeník do netolického hřebčína, kde dal 47 klisen do stáda. Působil zde až do roku 1980 s výjimkou roku 1977, kdy byl zapůjčen do Kladrub nad Labem. Tam po něm byly zařazeny 3 klisny. Do chovu bylo po Servátorovi zařazeno 13 synů. Jeho potomstvo bylo poměrně vyrovnané, s dobrými užitkovými vlastnostmi a přirozenými skokovými schopnostmi, představovanými především mohutnou odrazovou silou a velmi dobrou technikou práce pánevních končetin. Obavy z jejich horší jezditelnosti však od nich chovatele odrazovaly, přestože někteří tuto vlastnost na potomstvo nepřenášeli. Na Moravě působil vynikající syn Servátor - 21 z matky po plnokrevném hřebci Div. Servátor - 21 dal dva syny a 81 vysoce kvalitních dcer.

Mateřský otec Servátora-21, plnokrevný ryzák Div, se narodil 4. 3. 1948 v hřebčíně Napajedla. Otec Lionel byl nejlepším českým plnokrevníkem čtyřicátých let minulého století a matka Diva vítězkou Derby v roce 1946. Divův exteriér byl posuzován rozporuplně. V roce 1950 zvítězil v soutěži krásy dvouletků v německém Hoppegarten, avšak posudky našich odborníků z pozdějších let byly vesměs nepříznivé. To byl možná důvod, proč byl při svém působení v chovu pronásledován nepřízní ze strany zemských hřebčinců. Dalším důvodem mohly být jeho malé úspěchy na rovinové dráze a neúspěšný pokus v Xaverově přeškolit ho na steeplera. V Albertovci nepřesvědčil ani několika výbornými sportovními potomky (Borec, Granada, Div), z Kladrub nad Labem odešel již po třech měsících, ač zde později někteří jeho potomci přinesli mnoho slávy (Nestor - vítěz Velké Pardubické, Čáka). Před vyřazením z chovu ho zachránil začínající chov ve Státním statku Dubá. Poté, co i zde zplodil několik vynikajících potomků ve sportu i v dostizích (Sahar, Sádek, Javor), dostal ještě příležitost ve stádě hřebčína Netolice. Od roku 1963 až do své smrti v roce 1972 zde produkoval značné množství potomků, z nichž podstatná část byla exportována či použita v dostizích. Celkový výčet jeho potomků, kteří se uplatnili ve sportu či polokrevných dostizích, by byl velmi rozsáhlý. V Čechách jich mnoho nezůstalo, v povědomí zůstává zejména jeden z nejúspěšnějších koní Jiřího Pecháčka - Dany.

Nyní se ještě zmíním o dědovi Servátora, jímž je hannoverský plemeník Senator. Tento ryzák byl krásný hřebec, přes svoji střední výšku měl dlouhé linie, a k jeho dalším přednostem patřil korektní fundament, dobře osvalený krk, široké plece, kvalitní kopyta a pohyb. Senatorova dráha plemeníka započala v Altenbruchu (hannoverská oblast). Dal 40 körovaných synů a mnoho klisen umístěných na přehlídkách. Nejvýznamnějšími plemeníky po Senator byli bezpochyby Sender, Sesam I a možná Senat. Plemeník Senator položil základ linie produkující velmi výkonné, všestranné a tvrdé sportovní koně.