Lancelot-D

Roč. 2009, evid. číslo 65/211

Mladý hnědý valach pochází z chovu Václava Drábika. Narodil se 23. března 2009.

Rodokmen

Otcem Lancelota je holštýnský hřebec Cesano II, který byl do chovu vybrán v Elmshodnu v roce 2000. V témže roce absolvoval sedmdesátidenní test v Neustadt/Dosse, kde byl za skok ohodnocen známkou 130,58 jako třetí nejlepší z 51 hřebců. Dále byl testován ve sportu v soutěžích mladých koní a získal 7 vítězství a 11 umístění do 3. místa. V roce 2003 pod jezdcem Rolfem Bengtssonem získal další vítězství a umístění na úrovni M a ve finále bundesšampionátu obsadil mezi šestiletými třetí místo. V letech 2004 a 2005 pod stejným jezdcem získal v soutěžích nejvyšší obtížnosti stupně S tři vítězství a osmnáct umístění. Startoval rovněž v mezinárodních soutěžích Youngster Tour při CSI Hamburk, Neusadt/Dosse a Redefin, kde získal několik umístění. V letech 2006 a 2007 byl hřebec více využíván v plemenitbě, přesto dále pokračoval pod jezdcem Uwe Carstensenem ve sportu a získal další vítězství a umístění na úrovni M a S. Cesano II je harmonický, exteriérově vyrovnaný a skokově nadaný hřebec velmi dobrého pohybu s prověřenou výkonností, pocházející z vynikající rodiny.

Cesanův otec Caretino je v současné době jedním z nejvíce využívaných plemeníků. Jeho otec Caletto II ve sportu testován nebyl, vše si ale vynahradil ve své krátké, bohužel jen dvouleté, ale mimořádně úspěšné kariéře plemeníka. Caletto II se stal jedním z nejlepších plemeníků v historii holštýnského chovu. Caretino je posledním a zřejmě nejúspěšnějším synem Caletta II. V roce 1986 Caretino zvítězil v testu výkonnosti hřebců s vynikajícím hodnocením především za skok. S jezdcem Bo Kristofersonem následně získal 40 vítězství v národních i mezinárodních soutěžích včetně 4. místa ve WC Gera. Pod jezdcem Ludgerem Beerbaumem dále zvítězil v GP a umístil se na 4. místě ve WC Gera, získal 10. místo v GP a 2. ve WC Sopoty. Po skončení sportovní kariéry byl využíván v plemenitbě, kde dal mnoho velmi dobrých a úspěšných koní jako jsou Carpaccio, Caretano, Cesano I a II, Connection, Concord, v drezurních soutěžích pak především Cockney a další. Sportovní i chovatelské úspěchy potomků hřebce Caretino dosažené zejména v poslední době jej vynášejí na samý chovatelský vrchol, a Caretino se tak zřejmě stává dalším pilířem holštýnského chovu.

Cesanova matka Taura je příslušnicí jedné z nejúspěšnějších holštýnských rodin č. 890. Taura dala tři plemenné hřebce. Po hřebci Ricardo dala syna Ringo Star, který zvítězil ve více než 50 drezurních soutěžích st. St. Georg a Intermed. I, po hřebci Caretino dala další dva plemeníky Cesano I a Cesano II a dva sportovní koně Crocodile Dandy a Conally, kteří se úspěšně prezentují ve skokových soutěžích. Otec klisny Taura plemeník Lord je dnes již legendou holštýnského chovu. Jeho vliv na mezinárodní chov sportovních koní je mimořádný a nepomíjející. Lord ukázal svůj skokový talent a výborné základní chody už při körungu, který vyhrál i přes exteriérové nedostatky. Svou kvalitu potvrdil nejprve ve sportu úspěšnou účastí v soutěžích všestrannosti stupně T se známým H. Blöckerem, později se ukázalo, že své výjimečné schopnosti skvěle přenáší i na potomstvo. Narodilo se po něm mnoho význačných sportovních i chovných koní jako je např. Livius, Lugana, L’Eperon, Lordon, Lord de Luxe, Lord Z, Top Speed, Landos se synem Lordanos a mnoho dalších. Lord ukončil svou sportovní kariéru v roce 1976.

Matkou Lancelota je klisna Lassandra, která dosáhla výkonnosti S ve skokových soutěžích. Jejím otcem je hannoverský bělouš Renomee, narozený roku 1981 v Zangersheide u chovatele Leona Melchiora. I když vynikal skokovými schopnostmi, ve sportu nebyl testován. V chovu dal kvalitní potomstvo se sportovními předpoklady. Jeho otec, holštýnský plemeník Ramiro, rozšířil krev svého děda, angloaraba Ramzese, po celém světě. Ramiro se narodil roku 1965 ve vestfálském hřebčíně Vornholz, kam byla jeho matka Valine prodána jako březí po hřebci Raimond. Valine sama absolvovala parkurovou kariéru pod jménem Corrale a Ramiro zůstal jejím jediným potomkem. Stal se rezervním vítězem körungu, zvítězil ve výkonnostních zkouškách hřebců a poté jednu sezonu připouštěl ve Vestfálsku. Z tohoto ročníku vzešla dvě skvělá hříbata s holštýnskou krví: mezinárodně úspěšná klisna Fatinitza 6 (později Donau) a körovaný hřebec Romanow. V roce 1969 připouštěl Ramiro na renomované stanici v Siethwende, kde zanechal vynikající chovné klisny a tři plemeníky. Po návratu do Vornholzu si mohutného hřebce vzal na starost Fritz Ligges. Ramiro s ním sbíral mezinárodní triumfy, vyhrával Velké ceny stejně jako soutěže mohutnosti. Po ukončení sportovní kariéry připouštěl v letech 1976-79 v Aschebergu-Herbernu a v roce 1980 odešel do zahraničí. Připouštěl ve světově nejlepším hřebčíně Zangersheide (BEL) a v Holandsku. Všude produkoval špičkové potomky, jako např. nezapomenutelnou Ratinu Z, která byla druhá ve skoku jednotlivců na olympiádě v Barceloně 1992. S Ludgerem Beerbaumem zvítězila ve finále Světového poháru 1993, získala zlatou medaili v družstvech na MS a v roce 1996 vyhrála Velkou cenu Cách. V témže roce získala ještě zlatou medaili ve skoku družstev na olympiádě v Atlantě. Ramiro založil významnou hřebčí linii a stal se vedle francouzského hřebce Almé Z jedním z prvních "evropských" plemeníků. Uhynul v jedenatřiceti letech.

Ramirův děd, plnokrevný Cottage Son xx, se narodil v roce 1944 ve Velké Británii a již ve své vlasti získal pověst význačného plemeníka. V patnácti letech byl importován do Holštýnska. Cottage Son xx byl teprve druhým plnokrevným zušlechťovatelem v Holštýnsku po druhé světové válce. Zušlechtění bylo nutné, neboť koně nebyli již jen pracovními zvířaty, která se příležitostně osedlala. V tomto směru vykonal Cottage Son xx velkorysou službu. 14 synů bylo körováno a 53 dcer zaneseno do svazové plemenné knihy. Jeho nejlepším synem byl Consul. Později jediným v chovu zařazeným zástupcem Cottage Sonovy linie po meči byl jeho pravnuk Capitol I.

Klisna Goldret Z je dcerou nejlepšího hannoverského producenta sportovních koní v šedesátých a sedmdesátých letech - hřebce Gotthard. Narodil se v roce 1949 u pana Richarda Kordse v Achthöfenu po otci Goldfisch II. Když byl v roce 1951 körován, působil dojmem malého rámce, bezvýznamně a zavalitě. Chovatelé zpočátku neoplývali sympatiemi k tomuto "ošklivému káčátku". Zprvu připouštěl, co se dalo, mezi jeho partnerkami byli i chladnokrevné a fjordské klisny. Poté ovšem započala sklizeň: jeho prvním špičkovým koněm byla Goldika 3, která pocházela z mecklenburské klisny bez původu. Následovali Gonzales 3, Galipolis, Goldfink 10, Golden Gate 4, Graf Sieno, Genius 2, Goya 12 a bezpočet dalších. Körovaní synové přišli až později. Körovací komise často jeho syny podhodnocovaly jen proto, že se o jejich přízeň ucházel "nějaký Gotthard". Tak se stalo, že v posledních ročnících bylo körováno příliš mnoho jeho synů z pouhé paniky, že již další nebudou, a mnozí z nich byli hřebci co se týče pohlaví, ale ne plemeníky ve správném slova smyslu. Celkem bylo do chovu zařazeno 35 Gotthardových synů. Drezurním požadavkům většina Gotthardových potomků nevyhovovala. Mnohým byla vrozena určitá tuhost, která je pro soutěžení v obdélníku příliš nepředurčovala. Gotthard byl ve své poslední připouštěcí sezoně 1977 již neplodný. Ve vysokém věku 29 let ho milosrdná kulka osvobodila od problémů stáří.