Tundra

Roč. 1994, evid. číslo 73/6

Hnědka Tundra se narodila 11. února 1994. Do naší stáje přijela v roce 1998 z Albertovce jako slepá na jedno oko. Její původ dával tušit, že klisna bude velmi temperamentní a živá. Potřebovala naprosto klidnou holeň i ruku, neměla ráda tahání za otěže. Většina oddílových dětí sepisovala před jízdou poslední vůli, kdo se však nenechal odradit a s klisnou se skamarádil, ten si ji nemohl vynachválit. Zásluhou pohodového a hlavně individuálního přístupu pana Jaroslava Kuželky staršího, který zpočátku Tundru a její ošetřovatelku Míšu trénoval, klisna znatelně zklidnila a ochotně začala skákat i nižší překážky (do 110 cm; do sportu nikdy zařazena nebyla). Později se z ní stal pozorný a v rámci možností vyrovnaný kůň, který učil jezdit pokročilejší jezdce. Díky své klidné povaze a lásce k dětem se Tundra stala nenahraditelnou při vožení dětí školního i předškolního věku. Na ošetřování byla zlatá, mohlo by se kolem ní motat tříleté dítě a ona by mu neublížila. Než si Tundru na podzim roku 2005 koupila Vendula Roubalová, dala panu Drábikovi dvě hříbata - hnědáka Toma a ryzku Taru. Od paní Roubalové klisnu odkoupila paní Lubojacká z Polanky, od září 2008 je Tundra v majetku Jezdeckého centra Města Albrechtice (nedaleko Krnova), kde si ji nemohou vynachválit. V sezoně 2009 absolvovala s p. Vabrouškem hobby závody do 80 cm, z nichž si odvezla první a třetí místo.

Rodokmen

Quoniam II-A je bezesporu nejúspěšnějším zástupcem linie Quoniam. Svými syny ovlivnil významnou měrou náš chov v 80. a 90. letech 20. století. Byl to vraník dokonalé tělesné stavby. Jeho matka byla dcerou kořistního hřebce z druhé světové války - trakéna Portiuse. Quoniam II-A byl prochován na trakénskou linii Perfektionist přes Tempelhütera a Jagdhelda. Navíc bába Quoniama II-A byla plnokrevná Selekta, matka mj. vítěze Velké pardubické Furiosa XIV, která pocházela ze slavné rodiny Tavol. Quoniam II-A byl otcem vynikajících sportovních koní. Působil střídavě v Albertovci a Kladrubech nad Labem. V Albertovci připouštěl mezi lety 1964 až 1969, 1971 až 1973 a 1979 až 1986 do stáří 26 let. V Kladrubech nad Labem výborně navazoval jak na původní krev Furioso, tak na Alarmovy dcery. Ke konci své plemenné kariéry byl použit v albertovském hřebčíně v kombinaci s trakénskými klisnami (převážně import z hřebčína S.M. Kirova) k upevnění tamního trakénského stáda. V chovu je dosti značný počet synů výborné sportovní kvality pocházejících z tohoto období. Pro chov českého teplokrevníka mají však již jen zušlechťovací význam. Jeho syn Quoniam III je čtrnáctinásobným národním šampiónem plemeníků.

Trakénský plemenný hřebec Quoniam se narodil 24.4. 1954 v hřebčíně S.M. Kirova v bývalém Sovětském svazu. Tento velice mohutný hnědák byl do hřebčína Albertovec importován tehdejším ředitelem Dr. Večeřou jako roček v roce 1955. Původní jméno Govor bylo změněno na Quoniam. Jako plemeník působil v Albertovci v letech 1957 až 1967. Zařazeno tu po něm bylo 5 synů a 18 dcer. Ze sportovních koní vynikla klisna Bečva a zanechal zde i dva kmenové plemeníky Quoniam I a Quoniam II. V období 1968 až 1970 působil v zemském chovu na Moravě, kde velice dobře navázal na krev moravských teplokrevníků, a to jak klasické krve Furioso, Przedswit, tak krve oldenburské. Tento úspěch mu otevřel cestu do hřebčína Netolice. Zde působil úspěšně až do stáří 26 let mezi lety 1970 až 1980. Z tohoto období po něm bylo zařazeno do zemského chovu 11 synů a do vlastního stáda 32 dcer.

Anglický plnokrevný hřebec Negresco se narodil v roce 1957 ve Francii. Odtud byl importován do polského SK Golejewko. Závodil ve věku tří a čtyř let, zvítězil mimo jiné v Grand Prix de Printemps. Mnoho potomků prokázalo vynikající schopnosti v překážkových dostizích i ve skokovém ježdění (dosažená sportovní výkonnost potomstva ve skocích je T). Jeho synové Jenisej, Gianicolo a Jurgo zvítězili v norské Grand National Steeplechase, ve Skandinávii a Francii úspěšně běhal Demonio a Gargaron.

Další zástupce plemene anglický plnokrevník, známý hřebec Mehari, se narodil v roce 1963 ve Francii. V letech 1965 až 1967 běhal dostihy v Anglii a Francii, ze 13 startů čtyřikrát zvítězil, třikrát obsadil 2. místo a dvakrát 3. místo. Po skončení závodní kariéry byl importován do Polska, kde působil v chovu až do roku 1983. Stal se šestinásobným polským šampiónem plemeníků. Na sklonku svého života, v letech 1984 až 1985, působil v Napajedlech, kde také uhynul. Potomstvo hřebce Mehari dosáhlo ve skocích sportovní výkonnosti S, ve všestrannosti dokonce T. Mehari je také otcem tří derbistů - Konstelacje, Kosmogonie a Dargina, který v derby zvítězil v roce 1973 (žokej Jerzy Jednaszewski).