Ladison

Roč. 2002, evid. číslo 66/162

Klisna Ladison pochází z chovu Václava Drábika. Narodila se 12. dubna 2002 jako šesté hříbě zakladatelky stáje Legendy. Ve třech letech složila výkonnostní zkoušky klisen a byla zařazena do skokového sportu. Ladison zpočátku jezdila Martina Grussmannová, s níž se zúčastnila neoficiálních skokových soutěží. V roce 2006 přešla do majetku Veroniky Soukalové a začala závodit za stáj Geofin Equiteam. V roce 2007 absolvovala se Stanislavem Hošákem parkury stupně ZM až ZL, z nichž si odnesla několik pěkných umístění. V sezonách 2008-2009 závodila především pod zkušeným Martinem Šoupalem, který má klisnu ustájenou v Pardubicích. S ním absolvovala parkury do stupně obtížnosti S a několikrát se hezky umístila (např. 1. místo v soutěži L na Volvo Auto Hase Trophy 2009). Dle slov majitelky Veroniky Soukalové byla klisna zpočátku nedůvěřivá, avšak postupem času se z ní stal mazlík a miluje společnost lidí. Někdy je prý trochu tvrdohlavější, jak říká její současná ošetřovatelka - je to taková dámička... Pod sedlem je dobře jezditelná, jemná, ochotně skáče a vyniká skvělým stylem skoku.

Rodokmen

Otec Caletto III absolvoval dlouhou a úspěšnou sportovní kariéru v Dánsku a SRN na nejvyšší úrovni. Vedle sportu byl využíván i jako plemenný hřebec. Je zástupcem nejúspěšnější větve linie Cor de la Bryere. V českém chovu působil v roce 2001. Do našeho chovu přináší nejlepší světovou krev. Calettův otec, proslulý plemeník Cor de la Bryere, je synem famózního plnokrevného hřebce Rantzau, vedoucího plemeníka drezurních, skokových i military koní ve Francii v letech 1971 až 1973. Cor de la Bryere byl importován z Francie do Holštýnska. Po körungu byl umístěn na renomovanou stanici v Siethwende, kde působil v letech 1971-1984, poté rok působil ve známém hřebčíně Zangersheide. V roce 1986 se vrátil do Holštýnska a v roce 1998 zde oslavil své 30. narozeniny. Již z prvního ročníku Cor de la Bryera byli körováni čtyři hřebci, kteří dali odborné veřejnosti jasně najevo, že se v Holštýnsku rozvíjí nová linie. Corde předával svému potomstvu především úžasnou techniku nohou a výborný skokový styl. Dal mnoho vynikajících sportovních koní, především skokových, a založil hřebčí linii, která je srovnatelná pouze s liniemi plemeníků Ladykiller xx a Ramiro. Úspěchy sklízelo především jeho spojení s klisnami starých holštýnských kmenů. S klisnou Tabelle dali holštýnskému chovu nevídanou sérii hřebců Calypso I-V, Calando I-V a Caletto I-III. Celkem dal Cor de la Bryere 50 körovaných synů a přes 60 státem prémiovaných klisen. Ze 653 potomků registrovaných ve skokových soutěžích startovalo 152 v parkurech stupně T, což je 23,3 %.

Klisna Deka je celebritou německého chovu. Všichni potomci této famózní klisny výrazně vynikli jak ve sportu, tak i v chovu. Po hřebci Cor de la Bryere dala čtyři potomky - holštýnskou šampiónku klisen Legende, která se úspěšně prezentovala ve sportu na mezinárodní úrovni pod jménem Cordeka a tři pravé bratry Caletto I, Caletto II a Caletto III. Caletto I je jedním z nejúspěšnějších německých sportovních koní, je vítězem mnoha GP a účastníkem OH. Rovněž v chovu se prezentoval vynikajícím způsobem, je otcem koní jako je Cantus, Calvaro Z, Cornetto a mnoha dalších mladých perspektivních koní. Caletto II nebyl ve sportu testován, přesto se stal za svého krátkého působení v chovu doslova chovatelskou legendou. Dal mnoho vynikajících koní nejvyšší třídy jako olympijskou vítězku Classic Touch, dále stejně dobrou klisnu Operete La Silla, hřebce Caretino, valachy Contender, Campari a mnoho dalších. Deka dala rovněž vynikajícího sportovního koně a plemeníka hřebce Gonzales (Grandioso), vítězku evropského šampionátu juniorů klisnu Landratin (Landgraf I) a výborného hřebce Lysander (Landgraf I).

Působení plnokrevníka Cottage Son xx v holštýnském chovu je dnes již skoro historií. Narodil se v roce 1944 ve Velké Británii a již ve své vlasti získal pověst význačného plemeníka. V patnácti letech (1959) byl importován do Holštýnska. Na olympiádě v Římě 1960 byly mnohé z jeho v Anglii narozených dětí na startu soutěží všestranné způsobilosti. Po Anblickovi xx byl Cottage Son xx teprve druhým plnokrevným zušlechťovatelem v Holštýnsku po druhé světové válce. Zušlechtění bylo nutné, neboť koně nebyli již jen pracovními zvířaty, která se příležitostně osedlala. V tomto směru vykonal Cottage Son xx velkorysou službu. 14 synů bylo körováno a 53 dcer zaneseno do svazové plemenné knihy. Jeho nejlepším synem byl Consul, který byl bohužel po několika letech strávených na různých svazových stanicích příliš brzy z chovu vyřazen. Do historie se ovšem nesmazatelně zapsal jako mateřský otec plemeníků Caleto I-III. Později jediným v chovu zařazeným zástupcem Cottage Sonovy linie po meči byl jeho pravnuk Capitol I.

Vraník Cattaro se narodil v roce 1977 v Holštýnsku. Do Česka byl dovezen v roce 1990 s vyskákanou výkonností stupně T. Byl prvním hřebcem z linie Cor de la Bryere importovaným do naší země. Svou kariéru plemeníka započal v Karviné. V roce 1991 působil ve šlechtitelském chovu Nový Jičín, v letech 1992-1999 v moravském zemském chovu. Cattaro byl hřebec hrubého exteriéru s těžší hlavou. Tuto svoji vlastnost přenášel na potomstvo. Do zemského chovu zařadil dva syny: 2620 Cattaro Libie a 2667 Chazar, který je dosud využíván. Kromě toho bylo zařazeno do chovu 73 jeho dcer. Potomci dědili hrubý exteriér, což snižovalo u chovatelů hřebcovu oblibu. Jeho skokové schopnosti však byly vynikající. Mezi sportovně významné potomky patří např. klisna Lipka Uniren, dosud úspěšná ve skokových soutěžích. Cattaro vnášel do našeho chovu především dobrou skokovou potenci a dobrý charakter.

V žilách Ladison koluje také krev proslulého arabského bělouše Shagya XV-6, pozdějšího albertovského pepiniera Sahib-A. Tento hřebec se narodil 30.9. 1954 v Albertovci z východopruské matky 243 Babočka, kořistní klisny pocházející ze stavu Vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Na začátku své kariéry byl zařazen v hřebčinci Šamorín, odtud byl získán Státním statkem Ahníkov. Ten byl sloučen s Hřebčínem Mimoň, do kterého se díky tomu tento plemeník v roce 1965 stěhoval. Působil tu až do roku 1975 a za celé toto období připustil 467 klisen. Během připouštěcí sezony 1969 byl využíván v Albertovci pod jménem Sahib. Do chovu po něm byli zařazeni dva vynikající synové: bělouš Sahib-5 (Sahib I) a hnědák Sahib-6. Z mimoňského chovu bylo zařazeno celkem 9 plemeníků, označovaných jako Shagyové mimoňští. Sahib se stal pilířem v chovu sportovních koní v rámci České republiky.