Pálava

Roč. 1992, evid. číslo 66/154

 

Ryzka Pálava se narodila 4. února 1992. Pálava byla jednou z prvních obyvatelek naší stáje. Ačkoliv zde byla ustájena soukromě, její majitel nám ji dal k dispozici do oddílu. Klisna byla velmi temperamentní a živá. Měla příjemné chody, reagovala výborně na pobídky a byla hodná na ošetřování. Nehezké vzpomínky však na Pálavu mají všichni, kdo se na ni učili skákat. Možná špatné zkušenosti z mládí zapříčinily, že klisna na skoky utíkala, aby je měla rychle za sebou. Mladí a nezkušení jezdci často její předčasný odskok neuseděli a v lepším případě zůstali po doskoku sedět na krku, v tom horším na matičce zemi :-) Co se však týče výcviku jezdců na lonži, byla velice žádanou a oblíbenou, zejména pro svou ochotu spolupracovat. Jezdec se nemusel příliš namáhat, protože klisna ochotně plnila veškeré jeho požadavky. Na Pálavě se učila jezdeckému umění i herečka Eva Vejmělková. Od bývalé majitelky Lucie Frankové si Pálavu před pár lety koupila Kateřina Železňáková. Zpočátku ji měla ustájenou v Tlumačově, nyní je klisna ustájena v SDO Brontosauři u Ostravy, kde si užívá důchod jako provozní a rekreační kůň. Všichni si klisnu moc chválí, je hodná, vyrovnaná a chodivá. Na jaře roku 2009 se jí narodilo první hříbátko.

 

  

 

Rodokmen

 

Ryzák Servátor se narodil 11. května 1966 v Neue Garge v bývalém Východním Německu po originálním hannoverském hřebci Senner. Jeho otec pocházel z linie trakénského hřebce Semper Idem. Ta se rozšířila v Hannoversku přes hřebce Senatora. Příslušníci této linie vynikali výborným exteriérem, fundamentem i výkonnostními schopnostmi. Často se však u nich objevoval problematický charakter a horší jezditelnost, kterou do linie vnesl hřebec Dampfross. Servátor byl importován jako dvouletý, výkonnostní zkoušky absolvoval v Albertovci. V roce 1969 byl zařazen jako kmenový plemeník do netolického hřebčína, kde dal 47 klisen do stáda. Působil zde až do roku 1980 s výjimkou roku 1977, kdy byl zapůjčen do Kladrub nad Labem. Tam po něm byly zařazeny 3 klisny. Do chovu bylo po Servátorovi zařazeno 13 synů. Jeho potomstvo bylo poměrně vyrovnané, s dobrými užitkovými vlastnostmi a přirozenými skokovými schopnostmi, představovanými především mohutnou odrazovou silou a velmi dobrou technikou práce pánevních končetin. Obavy z jejich horší jezditelnosti však od nich chovatele odrazovaly, přestože někteří tuto vlastnost na potomstvo nepřenášeli. Na Moravě působil vynikající syn Servátor - 21 z matky po plnokrevném hřebci Div. Servátor - 21 dal dva syny a 81 vysoce kvalitních dcer. Servátorův děd, hannoverský plemeník Senator, byl krásný hřebec. Přes svoji střední výšku měl dlouhé linie a k jeho dalším přednostem patřil korektní fundament, dobře osvalený krk, široké plece, kvalitní kopyta a pohyb. Senatorova dráha plemeníka započala v Altenbruchu (hannoverská oblast). Dal 40 körovaných synů a mnoho klisen umístěných na přehlídkách. Nejvýznamnějšími plemeníky po Senator byli bezpochyby Sender, Sesam I a možná Senat. Plemeník Senator položil základ linie produkující velmi výkonné, všestranné a tvrdé sportovní koně.

 

Plnokrevný ryzák Div se narodil 4. 3. 1948 v hřebčíně Napajedla. Otec Lionel byl nejlepším českým plnokrevníkem čtyřicátých let minulého století a matka Diva vítězkou Derby v roce 1946. Divův exteriér byl posuzován rozporuplně. V roce 1950 zvítězil v soutěži krásy dvouletků v německém Hoppegarten, avšak posudky našich odborníků z pozdějších let byly vesměs nepříznivé. To byl možná důvod, proč byl při svém působení v chovu pronásledován nepřízní ze strany zemských hřebčinců. Dalším důvodem mohly být jeho malé úspěchy na rovinové dráze a neúspěšný pokus v Xaverově přeškolit ho na steeplera. V Albertovci nepřesvědčil ani několika výbornými sportovními potomky (Borec, Granada, Div), z Kladrub nad Labem odešel již po třech měsících, ač zde později někteří jeho potomci přinesli mnoho slávy (Nestor - vítěz Velké Pardubické, Čáka). Před vyřazením z chovu ho zachránil začínající chov ve Státním statku Dubá. Poté, co i zde zplodil několik vynikajících potomků ve sportu i v dostizích (Sahar, Sádek, Javor), dostal ještě příležitost ve stádě hřebčína Netolice. Od roku 1963 až do své smrti v roce 1972 zde produkoval značné množství potomků, z nichž podstatná část byla exportována či použita v dostizích. Celkový výčet jeho potomků, kteří se uplatnili ve sportu či polokrevných dostizích, by byl velmi rozsáhlý. V Čechách jich mnoho nezůstalo, v povědomí zůstává zejména jeden z nejúspěšnějších koní Jiřího Pecháčka - Dany.

 

Pepiniér Catalin II - Mot. působil v Motešicích od roku 1970 do roku 1977. Zanechal po sobě 66 potomků. Do chovu bylo zařazeno 16 klisen. Pětadvacet potomků, kteří absolvovali zkoušky výkonnosti, byli zařazeni do třídy Super elita a Elita. Catalin II zabezpečil pokračovaní nově vytvořeného motešického kmene Catalin prostřednictvím svých tří synů Catalin V (1972), Catalin III (1973) a Catalin IV (1973). Linie Catalin je uznávaná i v zahraničí, o čemž svědčí působení jeho vnuka Catalin IX (Concord) a jeho prapravnuka Catalin VII-9 (Calipso) v Maďarsku. Otec Catalin I se narodil v roce 1955 v Horních Motěšicích. Byl úspěšným skokovým koněm. Jako hřebec působil v letech 1959 až 1973 v Horních Motěšicích a poté odešel do hřebčince v Tlumačově, kde připouštěl pod jménem 407 Catalin-10 do roku 1977. Kromě jiných byli jeho potomky tři špičkoví skokoví koně, kteří se prosazovali i v mezinárodním sportu. Letkis, Rip Corby a Caravella tvořili ve své době (70. léta) páteř československé reprezentace.