Fakír

Roč. 1990, evid. číslo 5/545

Bělouš Fakír se narodil 19. října 1990. Patřil podnikateli Tomáši Drozdovi, který ho dal k dispozici oddílu a tu a tam si na něj přišel zajezdit. V letech 1996-1997 byl mistryní ČR Ivetou Dvořákovou využíván jako voltižní kůň. Po odchodu Ivety a zániku voltiže zahájil "úspěšnou" kariéru provozního a oddílového koně. Byl neskutečně pomalý a líný, komu se koně podařilo naklusat či dokonce nacválat bez pomoci druhé osoby, ten byl ještě dlouho oslavován. Jezdec se zkrátka musel umět prosadit a dát do výcviku všechno. Nezřídka byl člověk po tréninku natolik vyčerpán, že již nebyl ten den schopen další činnosti :-) Při pobídce bičíkem si rád vyhodil. Pro svou klidnou povahu byl ovšem nenahraditelný na lonži při výcviku začátečníků a při vožení dětí školního a předškolního věku. Roku 2003 si bývalá ošetřovatelka Fakíra Tereza Papalová splnila dlouholetý sen a koně si od pana Drozda koupila. Ať už byl Fakír jakýkoliv, byl to náš mazel a vzpomínáme na něho s láskou.

Rodokmen

Dědem Fakíra je proslulý arabský bělouš Shagya XV-6, pozdější albertovský pepiniér Sahib-A. Tento hřebec se narodil 30.9. 1954 v Albertovci z východopruské matky 243 Babočka, kořistní klisny pocházející ze stavu Vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Na začátku své kariéry byl zařazen v hřebčinci Šamorín, odtud byl získán Státním statkem Ahníkov. Ten byl sloučen s Hřebčínem Mimoň, do kterého se díky tomu tento plemeník v roce 1965 stěhoval. Působil tu až do roku 1975 a za celé toto období připustil 467 klisen. Během připouštěcí sezony 1969 byl využíván v Albertovci pod jménem Sahib. Do chovu po něm byli zařazeni dva vynikající synové: bělouš Sahib-5 (Sahib I) a hnědák Sahib-6. Z mimoňského chovu bylo zařazeno celkem 9 plemeníků, označovaných jako Shagyové mimoňští. Sahib se stal pilířem v chovu sportovních koní v rámci České republiky. Zmíněný hřebec Sahib-5 strávil většinu své kariéry plemenného hřebce v Zemském hřebčinci Tlumačov. Uplatnil se jako producent kvalitních sportovních koní. V žebříčku ČJF nejlepších otců se umístil v roce 1985 na 1. místě a v roce 1986 na 3. místě. Své místo v síni slávy si zaslouží už jako otec pokračovatele linie - Sahiba Kubišty, kterého přivedl na svět v dobách svého působení ve šlechtitelském chovu v Humburkách (dnes ŠCH Kubišta), kam byl svého času zapůjčen.

Významný radovecký hřebec Przedswit X-Alb., který je v rodokmenu Fakíra zastoupen dvakrát, se narodil v Albertovci 8. září 1952 kořistní východopruské matce 236 Vidona. Byl to velmi ušlechtilý hřebec menšího rámce, souladných tělesných tvarů, s výraznou suchou hlavou a lehčí kostrou. Jako plemenný hřebec 242 Przedswit III-2 odešel v roce 1956 na Slovensko do hřebčince Šamorín. V roce 1963 se odtud vrátil do Albertovce. Jeho potomstvo bylo malé, a tak v chovu nedostávalo mnoho příležitostí. Do albertovského stáda zařadil jen několik klisen a do chovu jen dva syny. Przedswit X-A byl producentem vynikajících sportovních koní, z nichž jmenujme např. klisny Havana, Iluse, valacha Pramen a další. V roce 1973 odešel do Čech na stanici do Zaloňova a odtud konečně v roce 1975 do Kladrub nad Labem, kde připouštěl do roku 1979. V kladrubském hřebčíně se hřebci dařilo i v oblasti chovu. Plodil výborné potomstvo, zařazeno bylo 6 jeho synů a do vlastního stáda 4 klisny. Hřebec byl koncem roku 1977 poražen pro naprostou sešlost věkem. Jeho syn 3074 Przedswit X-2, ryzák narozený v roce 1964, byl zařazen do chovu v roce 1969.

Otcem Przedswita X-Alb. je radovecký Przedswit III-K, zlatý ryzák s četnými odznaky, narozený 14. června 1925 v Kladrubech. Byl to ušlechtilý, harmonický polokrevník středního čtvercového rámce a kulatých tvarů, vynikal ochotou k práci, zejména pod sedlem. Projevoval nedostatky v mechanice pohybu, které zdědil po svém otci. Jednalo se o drobný nevýrazný klus, jenž byl následně komplikován problémy s kopyty. Od podzimu roku 1929 působil v tlumačovském hřebčinci pod číslem 165 Przedswit. V letech 1930 až 1937 působil na stanici hřebců v Bučovicích, kde připustil 121 klisen. V roce 1937 přichází do kladrubského hřebčína. Zde nedostal mnoho šancí z toho důvodu, že většina klisen ryzého stáda byly jeho polosestry. Z tohoto období bylo devět klisen zařazeno do vlastního stáda, dva synové do zemského chovu v Čechách, dva na Moravě a dva na Slovensku. V roce 1946 odchází jako kmenový plemeník do hřebčína Houstoň a odtud do Albertovce. Mezi lety 1947 až 1952 se po něm narodilo 139 potomků, přičemž do stáda bylo zařazeno 10 klisen a do zemského chovu jen dva synové. Při analýze rodokmenu je patrný vysoký podíl krve anglického plnokrevníka, dále tu najdeme krev norfolskou, anglonormanskou a arabskou. Na své potomsto předával enormní skokové schopnosti.